Veolia ukázala, jak data a AI pomáhají chránit města před povodněmi
Jak mohou data, digitální modely a umělá inteligence pomoci městům lépe zvládat povodně a další extrémy počasí? Odpovědi hledal kulatý stůl společnosti Veolia v rámci Climate Week Prague, který spojil odborníky z akademické i soukromé sféry.
Jak souvisí AI a klimatická krize? Nad touto otázkou se zamyslel zahraniční host Philippe Aghion, loňský nositel Nobelovy ceny za ekonomii a spoluautor modelu tzv. kreativní destrukce. Tento pojem popisuje proces, kdy na trh vstoupí nový lepší produkt a firmy prodávající starší produkty na to doplatí. Inovace představuje něco nového, a je tedy kreativní. Zároveň je však destruktivní, protože firma, jejíž technologie zastará, je vytlačena z trhu. Vynález žárovek nutně způsobí omezení spotřeby svíček, přenosné počítače vytlačí psací stroje či analogové fotoaparáty jsou nahrazeny mobily.
Pojem kreativní destrukce vznikl před více než 80 lety. Až dnes ale Philippe Aghion s kolegy dokázal vytvořit model, který ho vystihuje. Model pomáhá pochopit, jak investice do výzkumu a vývoje vedou k dlouhodobému hospodářskému růstu i důležitost rovnováhy ve společnosti.
Philippe Aghion, loňský nositel Nobelovy ceny za ekonomii a spoluautor modelu tzv. kreativní destrukce
AI šetří energii
Ale vraťme se k tématu kulatého stolu – klimatické krizi. Mohou inovace pomoci šetřit energii a předcházet klimatické krizi? „Ano, AI spotřebovává energii, ale může ji i šetřit. Příkladem ve světě může být Veolia, která AI používá ke sledování systémů provzdušňování při čištění vody a díky ní dokáže tento systém zapínat a vypínat velmi cíleně. Ušetří tím desetkrát víc energie, než kolik jí AI k tomuhle účelu spotřebuje. AI může být velmi užitečná při řízení vzácných zdrojů, řízení systémů a firmám může pomáhat zvládat přechod na čistší technologie,“ vysvětluje nositel Nobelovy ceny Philippe Aghion.
Protipovodňový systém pomáhá v krizi
Faktem nicméně je, že nestačí klimatické krizi předcházet. Její dopady už dnes reálně pociťujeme a je třeba s nimi počítat i do budoucna. Jak inovace pomáhají v této oblasti?
Povodně z let 1997, 2002 a 2024 ukázaly, že o rozsahu škod nerozhoduje pouze síla přírodního živlu, ale také kvalita předpovědí počasí, dostupnost dat a rychlost reakce. Na význam přesnějších modelů upozornil v průběhu kulatého stolu meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák: „Úspěšná předpověď povodní v roce 2024 nebyla náhoda. Byla výsledkem dlouhodobého výzkumu, přesnějších modelů, většího množství dat a práce meteorologů.“
Na kvalitní předpověď musí navázat schopnost rychle vyhodnotit situaci a převést dostupné informace do konkrétních kroků. V tomto směru se během povodní v roce 2024 osvědčil Povodňový informační systém (PIS), který Veolia vyvinula pro Středočeské vodárny.
„PIS propojuje údaje o očekávaném vývoji hladiny, ohrožených objektech, dostupném vybavení a potřebných opatřeních. Dispečer tak rychle zjistí, kterým místům hrozí zaplavení, která zařízení lze včas demontovat a zachránit i jaké konkrétní kroky je nutné provést,“ připomíná Bohdan Soukup, technický ředitel Středočeských vodáren a zástupce technického ředitele skupiny Veolia.
Tereza Libová, vedoucí oddělení environmentálních projektů Magistrátu hlavního města Prahy
Bohdan Soukup, technický ředitel Středočeských vodáren a zástupce technického ředitele pro Zónu střední a východní Evropa skupiny Veolia
Dispečink Středočeských vodáren
Praha využívá vlastní datové nástroje
Jak s daty při ochraně před povodněmi a přívalovými dešti pracuje Praha? Vlastní opatření hlavního města i připravované projekty představila Tereza Libová, vedoucí oddělení environmentálních projektů Magistrátu hlavního města Prahy.
Po povodni v roce 2002 Praha vybudovala systém mobilních protipovodňových bariér a zavedla digitální nástroje pro koordinaci jejich instalace. K dispozici má také rozsáhlá data a digitální model terénu. Nyní hlavní město ČR připravuje studii proveditelnosti, která má určit prioritní území pro srážkoodtokové modely. Ty ukážou, kde se bude při přívalových deštích voda hromadit, kterými ulicemi poteče a kde ji lze odvést nebo zadržet.
