Sněhové vločky pod mikroskopem

Sněží po celých Čechách, sníh zasypává už i nížiny. Z nebe padají maličké zázraky nebo ledové květy. Už jste je viděli pod mikroskopem? A jak sněhové vločky vůbec vznikají? Nejen děti se určitě rádi dozví něco více o těchto fascinujících ledových krystalech.

Meteorologové říkají, že každá sněhová vločka je jedinečná, a přirovnávají je k lidským otiskům prstů. A tak je prý nemožné najít dvě identicky stejné vločky. Každá totiž obsahuje 1018 molekul vody a ty mohou být uspořádány do nekonečného množství variant!

Jak vločka vznikne?

V atmosféře se vyskytují mikroskopické částečky prachu a pylu. Ty mohou působit jako tzv. „kondenzační jádra“. Aby se okolo kondenzačního jádra (písek, prachové zrnko, popel) vytvořila vločka a ne dešťová kapka, je zapotřebí, aby teplota v oblacích byla pod bodem mrazu. Sněhová vločka začne růst okolo kondenzačního jádra a jakmile dosáhne určité velikosti, začne padat směrem dolů. I při své cestě na zemský povrch se dále zvětšuje, což je i z jedním faktorů, proč je každá vločka originál. Důvodem je, že každá vločka má svoji specifickou a neopakovatelnou cestu dolů a díky tomu na ní působí odlišné faktory.

Nejvíce vzhled vločky ovlivňuje teplota okolí, tlak a nasycení vzduchu. Teplota má největší vliv na základní tvar vločky, nasycení vzduchu párou pak určuje, jak bude sněhová vločka komplikovaná. Na základě těchto vlivů byl vytvořen Nakayův diagram, který zařadil sněhové vločky do 41 morfologických skupin, právě podle velikosti vlivu jednotlivých faktorů okolí.

Proč mají vločky zrovna tvar šestiúhelníku?

To souvisí s uspořádáním molekul vody. Pro ně je nejvýhodnější právě spojení do tvaru šestiúhelníku a led tak krystalizuje v šesterečné – hexagonální – soustavě. Stejný princip platí i pro napojování dalších molekul H2O.

Vločky skrývají ve své kráse velké množství zajímavostí a vědce dokáží stále překvapovat. Sněhová vločka padá k zemi rychlostí od 2 do 15 kilometrů za hodinu (minimální rychlost je 50 cm za sekundu). Odhadem se sneslo k naší planetě již 1035 vloček, které celkově váží více než celá Země. Váha jedné vločky je však miliontina gramu. Nejkrásnější vločky vznikají při teplotě -10 až -20 °C a při vysoké vzdušné vlhkosti. Vločky, které se tvoří v pouhých -2 °C, mohou mít výjimečně tvar trojúhelníku. Pokud sněhová vločka dopadne na vodní plochu (rybník, moře) vydává zvuk o frekvenci 50 – 200 kHz, který je bohužel lidské ucho nemůže slyšet.

Zdroj: pocasi.cz

Jak vločky vypadají pod mikroskopem se můžete podívat v následujícím videu: