Stavbou přehrad proti nedostatku vody

Stát zrychluje přípravy nových přehrad, aby je zapojil do boje s klimatickou změnou a dehydratací české krajiny. V současnosti se připravuje stavba šesti vodních nádrží a v budoucnu by mělo vzniknout dalších 31 nových míst, kde by se daly nádrže budovat.

Přehrady nás zachraňují

Podle odborníků by Česku hrozila ekologická a energetická katastrofa nebýt vltavských přehrad. Bez takzvané vltavské přehradní kaskády by při současném suchu měla řeka Vltava tak nízký průtok, že by to ohrožovalo život v řece a mohlo způsobit i hygienické problémy v jejím okolí.

Nádrže dokážou při suchu zvyšovat průtoky řek pod nimi, což pomáhá jak rostlinám a živočichům, tak například průmyslu, který je závislý na vodě. Přehrady nám také pomohou v zásobování pitnou vodou, udržování průtoku pomáhá ředit vodu vytékající z čistíren odpadních vod. Nádrže zároveň dokážou zadržovat vodu při povodních a chránit tak obyvatele.

Stát v současnosti připravuje stavbu šesti vodních nádrží - jedná se o Nové Heřminovy, Skaličku, Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov na Rakovnicku. Ve zrychleném režimu by podle loňských prohlášení představitelů vlády měla mezi lety 2022 a 2025 proběhnout stavba menších nádrží v Šanově a Senomatech za stovky milionů korun. Výstavba podstatně větší nádrže v Heřminovech za 2,5 miliardy korun by měla být zahájena v roce 2025. Stát již vykoupil 99 procent pozemků potřebných pro výstavbu, zbytku však brání obec, která s projektem přehrady nesouhlasí. Státní podnik Povodí Odry tak plánuje pozemky vyvlastnit, jakmile skončí územní řízení plánované na letošní rok. V dalších letech by pak měla být zahájena stavba vodní nádrže Skalička (2028) za 3,8 miliardy korun a Kryry (2034) asi za 1,7 miliardy.

Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby se do lokalit, které by se chránily pro budoucí vodní nádrže, zařadilo 31 nových míst. S těmi již souhlasili starostové tamních obcí. Resort životního prostředí ale podle něj dal souhlas pouze třem. O dalších chce ministr zemědělství jednat. Podle generálního ředitele Povodí Vltavy Petra Kubaly stát ztratil deset let diskusemi, jestli se nádrže mají, nebo nemají stavět. Podle něj se měl čas využít na to, aby se lokality už dostávaly do územních plánů měst a obcí, aby se s ochranou započalo.

Zdroj: ČTK