Klima – mediální téma, nebo jsme ochotni ke změně?
Máte děti a víte, jak těžké je přesvědčit je, aby pravidelně zalévaly květiny v bytě? A přitom jsou média plná mladých aktivistů za životní prostředí. Jak to jde dohromady? Jak vnímá průměrný mladý člověk klimatické změny? Je to pro něj zajímavější téma než pro nás starší?
Tyto otázky si kladla výzkumná agentura IBRS, která v červnu letošního roku zorganizovala na toto téma kvalitativní výzkum v Praze. Agentura zorganizovala celkem tři skupinové rozhovory, kterých se účastnili muži a ženy ve věku 15–16 let, 20–35 let a 36–50 let. Tématem byla změna klimatu a vše, co s ní souvisí. Vezměme to tedy od těch nejmladších.
Teenagery zajímá klima jen na Instagramu
Podle výzkumu mladí ve věku 15 až 16 let klimatickou změnu v reálném životě moc neřeší. Mají priority v zábavě, volnočasových aktivitách a online komunikaci. Sledují ale, co je zrovna hitem na sociálních sítích… A pokud na Instagramu nebo YouTube narazí na fotky či videa s ekologickou tematikou, které budí emoce (například plasty znečištěné oceány), rádi je „lajkují“. Omezování spotřeby či volbu ekologického produktu ale u nich nelze očekávat. Kupuju zboží na základě zkušenosti, ne na základě toho, zda se chovají zodpovědně,“ či „Obchod Bez obalu je super, ale je dražší a cena bude pro lidi vždy klíčová,“ zaznělo v rámci výzkumu.
Po dvacítce začínáme maličkostmi
Mladí o maličko starší, tedy ve věku 20 až 35 let, už klimatickou změnu berou jinak. Je to nejen zajímavé téma, mluví o ní s přáteli, ale snaží se i v reálném životě dělat maličkosti pro zlepšení situace. „Já si spočítal, kolik mne stojí vana a kolik sprcha. A navíc je to ekologičtější,“ vysvětloval respondent v průběhu skupinových rozhovorů. Oslovují je zejména ekologické aktivity na omezení plastů nebo uklízení přírody. Ano, i pro ně je pak v komunikaci důležitý internet, primárně sociální sítě YouTube, Instagram a Facebook.
Kolem čtyřicítky se chceme zapojit
Střední generace (36–50 let) je už zpravidla rodiči, a tak se nad klimatickou změnou zamýšlejí s větší perspektivou. Navíc se jich už důsledky klimatických změn často i dotýkají v reálném životě. Zajímají se o sucho, vysychání studen, o to, jak zlepšit úrodu či okolní prostředí. Oslovují je ekologické programy Dešťovka, Zelená úsporám či Ukliďme Česko. „Je potřeba začít sám u sebe a uvědomit si naše každodenní chování,“ zmiňovali v rámci výzkumu.
Výzkum tak potvrdil to, co většina z nás zná ze svých domovů. Přesvědčit děti k zalévání květin či zahrady bylo, je a zřejmě i nadále bude stále stejný problém. Ať už v médiích proběhne jedna či deset demonstrací školáků za životní prostředí. Přesto je dobře, že existují i výjimky, kterých se změny životního prostředí bytostně dotýkají už v mladém věku a které mohou inspirovat.
