Víte, proč se do pitné vody přidává chlor?

Voda se také ozonizuje a zabezpečuje ultrafialovým zářením. Tyto procedury mají za cíl jediné – zničení bakterií, virů a dalších mikroorganismů, které by lidem mohly způsobit různé zdravotní obtíže.

V úpravnách vody sice dojde k vyčištění vody i od velmi malých nečistot. Mikroorganismy, které jsou běžnou součástí životního prostředí, tedy i vody, jsou však natolik malé, že je filtry nedokáží zachytit. Proto si s nimi musíme poradit jinak, a to chemickým nebo fyzikálním způsobem, případně kombinací obojího. Tím, že vodu takzvaně hygienicky zabezpečíme, ji zároveň i zabezpečíme tak, aby nedocházelo k množení bakterií a voda se ve vodojemu nebo vodovodním řadu „nekazila“.

Tři nejobvyklejší způsoby hygienického zabezpečení vody:

CHLORACE neboli CHLOROVÁNÍ

Přidávání chloru do pitné vody je jednou z nejobvyklejších a velmi účinných metod, jak z pitné vody odstranit mikroorganismy. Chlor (Cl2) je chemická látka (plyn), která byla objevena roku 1774 a v přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin. Nejznámější sloučeninu chloru všichni dobře známe, je to chlorid sodný (NaCl) neboli obyčejná kuchyňská sůl.

Chlorování je možné dvěma způsoby. Buď se chlor do vody přidává tak, že se z plynného chloru nejdříve vyrobí nasycená chlorová voda, která se poté přidává do vyrobené pitné vody, nebo se přimíchává jako roztok chlornanu sodného. V obou případech je výsledek stejný – zničení bakterií. Výhodou chlorování oproti ostatním metodám dezinfekce je, že se chlor z vody uvolňuje postupně a působí tedy delší dobu. Ani chlor však ve vodě nevydrží navždy. Je totiž těkavý, což znamená, že se z vody samovolně uvolňuje a je potřeba ho průběžně doplňovat. První chlorace se provádí hned ve vodárně po ukončení filtrace a další dávka se do vody přidává během skladování ve vodojemech.

Mnoho lidí se chloru ve vodě bojí, proto je potřeba zmínit, že se ho do vody dává opravdu málo, pro vaši představu jsou to přibližně čtyři kapky chloru na 1 000 l vody, tj. asi 1 kapka na plnou vanu vody. To stačí k tomu, aby byly zničeny bakterie, ale lidem to neublížilo. Pokud se někdy stane, že chlor z pitné vody cítíte a je vám to nepříjemné, stačí nechat sklenici s vodou odstát a on z ní během chvilky vyprchá. Případně můžete přidat pár kapek citronu nebo používat převařenou vodu.

OZONIZACE

Jinou metodou dezinfekce vody je použití ozonu. Ten se vyrábí přímo ve vodárně z tekutého kyslíku. Ozon je velmi toxický, nechává se tedy vodou jen probublat, aby zničil mikroorganismy, ale okamžitě z vody vyprchá. Tím, že působí pouze chviličku a ve vodě nezůstává, je nutné jeho použití kombinovat i s chlorací, čímž je zaručena dlouhodobější účinnost. Výhodou je, že při kombinaci s ozonizací se chloru používá méně. Ozon také vylepšuje chuťové vlastnosti vody.

UV ZÁŘENÍ

Třetí metodou je ozařování vody ultrafialovým (UV) světlem. Účinek je stejný jako u ozonizace. V okamžiku ozáření se bakterie i viry zničí, je však nutno vodu ještě dochlorovat, aby byl zaručen dlouhodobější účinek (zejména tam, kde jsou starší vodovodní řady).

Jaké metody se používají u vodáren, které zásobují Prahu pitnou vodou?

ŽELIVKA – ozonizace + chlorace, následně se voda ještě dochlorovává na vodojemu v Jesenici

KÁRANÝ – používá se chlorace přímo ve vodárně a dochlorování ve vodojemech

PODOLÍ – technologie vodárny v Podolí prošla v nedávné době rozsáhou rekonstrukcí, po ní je voda zabezpečena UV zářením v kombinaci s chlorováním

Ani koronavirus se nemůže vodou přenášet, chlor a další způsoby úpravy vody by ho hned zničily.

Zdroj: vodnistrazci.cz